Masters of Cyberspace | Part 14 | ❅ CHRISTMAS EDITION ❆

24. prosince 2016 v 17:02 | STIAK |  ☞ M∀ST∃RS OF C⑂B∃RSP∀C∃ ☜
And guess what.

I DID IT.


Černovlasá dívka stála na zastávce, na sobě měla těžký, teplý, černý kabát a na zádech batoh, napěchovaný dárky pro své nejlepší přátele. Ještě jednou zkontrolovala mobil, na kterém stál čas "14:59". A pak jen, vyčkávajíc na smluveném místě, vyhlížela své kamarády.

Náhle zahlédla dívku, kterou znala déle, než kohokoliv jiného, dívku, která za celý čas, co ji Arryin znala, prošla spousta změnami. Avšak jen vnějšími, uvnitř to byla stále stejná dobrá duše, která umí vždy podržet, když je to potřeba.

"Rachel!" zakřičela její jméno a rozeběhla se k ní s rozevřenýma rukama, připravenýma k objetí. Byla poslední, která se naučila oslovovat své přátele křestním jménem a ne přezdívkou, ale teď už na to byla poměrně zvyklá.

"OMG AVERY!" vykřikla Ryiah a rozeběhla se ke své dlouholeté kamarádce, a když k sobě dopelášily, padly si do objetí.


"Nikdo jiný tu ještě není?" zeptala se Ryiah poté.

"Ne, alespoň jsem tu nikoho neviděla. Už jsem měla strach, že jdu pozdě nebo tak nějak... ale co," zasmála se Arryin. "Mimo jiné, hádej, hádeeej! Mám dovolenej výlet do Kalifornie! Není to úžasný?!"

Ryiah málem nedokázala potlačit vyjeknutí. "Oh můj bože to je úžasný!!"

"No že jo!" zareagovala Arryin stejně nadšeně.

"Takže Avery jede taky?" ozval se vedle nich znenadání známý hlas patřící onomu milému, bílovlasému chlapci.

"Silasi!!" vyjekla Ryiah, která jen ztěží držela své emoce na uzdě. "Ano, ano!! Taky se na to tak hrozně těšíš?!"

"Ani nevíš, jak moc," zasmál se Sithik. "Neviděli jste náhodou ty zbylý dva?"

Všichni se rozhlédli, bohužel však nespatřili ani napůl Hatsune Miku, ani duhovou čupřinu.

"Kde mohou být?" špitla Arryin.

"Na cestě. Zas až takový zpoždění nemají, klid," posadil se Sithik na zastávce na lavičku.

"To tu na ně máme čekat v týhle zimě?" zanadávala tiše Ryiah, ale i přes to, že byl její hlas tlumen šálou, ji přátelé slyšeli.

"Tobě je zima?" zvedl Sithik obočí.

"Em... Jakože ne tolik, ale pravda je, že jsem si nevzala něco extra teplýho na sebe," pousmála se Ryiah.

"Si sedni k Silasovi, on tě spolehlivě zahřeje," zasmála se Arryin a Sithik po ní hodil pohledem ve stylu "To jako vážně?"

"Pravda, na to je teplej dost," rozesmála se Ryiah a pak hodila po Sithikovi omluvný pohled, jakože si dělá jen srandu. Sithik jen zakroutil hlavou a pohlédl jinam. "Že to říkáš zrovna ty~"

Ryiah už otevřela pusu, chystajíc se reagovat na to, co řekl, ale pak se jen zastavila v půli slova. To mělo dva důvody. První byl ten, že jí došlo, že nemá co říkat, že jí Sithik jen vrátil to, co ona začala, a druhý fakt, že spatřila dvojici lidí - jedním z nich byla dívka s modrými vlasy, u toho druhého si člověk na první pohled nemohl být jistý, zda se jedná o dívku, nebo o chlapce, jelikož duhové vlasy té osoby dělaly z člověka více děvče, než chlapce. V celém městě však byla jen jediná osoba s takhle pestrými barvami ve vlasech a nebyl to nikdo jiný, než Ian Vaynard.

"No?" pobídnul ji Sithik k pokračování ve větě.

"Tady jsou ti zmrdi!" zakřičela však Ryiah, která už nebrala ohled na to, co Sithikovi chtěla říct. Zbývající dvojice konečně pomalu došla k ostatním a tudíž už jim nikdo nechyběl.

"Tak, můžeme jít," zavelel Sithik s úsměvem. "Em, Vilane... můj apartmán je támhletím směrem."

***

Hned poté, co Sithik odemknul dveře svého apartmánu, vpadla do bytu jeho smečka kamarádů a shodila ze sebe batohy, tašky a bundy. Na chodbě spatřili menší krabice s potisky a došla jim jedna věc. Ryiah se na chlapce udiveně podívala. "Tys nepostavil stromeček?"

"Čekám na vás," pokrčil rameny Sithik.

"Eehh... fajn, sundám si bundu a jdem na to," zavelela nadšeně Dakee, svlékla si kabát a okamžitě začala krabici táhnout do jeho pokoje a vytahávala z ní stromeček.

"To to dopadne," praštil se Sithik rukou do čela, avšak šel za svými přáteli a nesl v ruce poslední krabici ozdob na strom. Když už přišel do své přiměřeně rozhlehlé ložnice, stromek už zpola stál ve stojanu a Vilan rozmotával svítící řetězy, s jeho šikovností se do toho i několikrát zašmodrchal.

"Ow, co říkám," pokrčil bělovlasý chlapec rameny a položil zatím nepotřebnou krabici na koberec. Poté dvěma rychlými kroky přeskočil k Ryiah a Dakee, kterým právě padal strom z rukou, a přidržel ho. Během chvilky byl koberec zasypaný zeleným jehličím z umělého vánočního stromku. Arryin jen stála opodál a držela dvě velké koule na stromek, na hlavě měla přiraženou zelenou čepici elfů, kteří Santovi pomáhají.

Až díky tomu si Sithik všiml, že má na sobě Vilan červený svetr a hnědé džíny - a na svetru má dva pásky rolniček. Právě pochopil, proč Dakee a jemu tak trvalo, než přišli na zastávku - přesvědčit ho k tomu, aby si na sebe tohle vzal, chtělo trochu energie.

Dakee měla zelený komplet a z batohu jí čouhala další zelená čepice, Ryiah svetr se sobem a Arryin zelené oblečení podobné tomu Dakeeinému.

Chybí jim tu Santa, zamyslel se Sithik a pak si vzpomněl na sebe. V jeho nitru se ozvalo tiché "Neee", když si představil, jak ho budou přesvědčovat k tomu, aby si vzal santovské oblečení. A aby myšlenku zahnal, přešel zase k Vilanovi a rozmotal ho ze světelných řetězů, které měl duhovovlasý chlapec kompletně okolo sebe a kdyby za jeden konec řetězu někdo zatáhl tak, jak by neměl, sevřela by Vilana vánoční světýlka takovým způsobem, že by se z toho sám nedostal.

"Fajn, vy se nějak postarejte o stromeček a zkuste to tu nepodpálit, já zatím připravím něco k pití... dáte si všichni kakao?" zvedl Sithik hlavu. Ozvalo se mu téměř jednohlasné souhlasení a on se zvedl a zamířil do kuchyňky svého apartmánu. Netrvalo dlouho a vracel se s podnosem, na kterém nesl několik prázdných šálků a konvici plnou horkého nápoje.

"Konvice s kakaem?" pohlédla na něj Arryin.

"No co, tyhle Vánoce jsou prostě a jenom po našem, ok?" usmál se Sithik.

Ryiah se nad touhle myšlenkou zamyslela. "Když o tom tak mluvíš..." začala, "co takhle si udělat naše Vánoce v ryze evropským stylu?"

Zdálo se to jako dobrý nápad. Podle všech ano, jedině Dakee jakožto jediná osoba v místnosti s původem z Evropy k tomu měla co říct.

"Ryze úplně ne," zakroutila hlavou modrovlasá dívka. "V Evropě nemají Santa Clause, jeho soby, elfy... Ne. Tam nosí dárky Ježíšek, a většinou ho ani nijak nevyzobrazují. Zpívají se koledy oslavující narození Ježíše Krista a občas se ve městech objevují živé atrakce - Betlém s pannou Marií, malým Ježíškem a opatrovníkem Josefem. Ale... Můžeme si jako v Evropě dát dárky rovnou čtyřiadvacátého večer. Takhle to myslíš, ne?"

Všichni se jen překvapeně dívali na Dakee, udiveni jejími znalostmi o evropských zvycích, protože jim nedošlo, že narozdíl od nich ona v Evropě kdysi žila. Ryiah mlčky kývla hlavou, čímž se snažila naznačit, že přesně to myslela.

***

Stromeček už stál na místě, rozbité ozdoby byly se spadaným umělým jehličím už v odpadkovém koši a venku se poměrně sešeřilo. Místnost ozařovala jen blikající barevná světýlka z rozličných vánočních ozdob, jinak tam bylo lehké přítmí. Pětice lidí právě pod stromeček položila poslední dárek.

"Docela důstojnější Vánoce s přáteli, než jaké jsem kdy slavil, abych pravdu řekl," kývl Sithik, když jen seděl na posteli a rozhlížel se po pokoji. Ostatní jen mlčeli. Jen Ryiah si tiše pobrukovala pár vánočních písniček.

"Nom... jdeme rozbalovat?" usmála se Arryin.

Během pár sekund se tak skupinka lidí posadila okolo stromku a jen se na sebe usmívali a čekali, dokud se neposadí poslední z nich, a pak se jednoduše nenažraně vrhli pro dárky. Strkali do sebe a povalovali se na zem, dokud neměli všichni nasyslené dárky pro sebe hezky ve svých náručích.

"Rozbaluju první," prohlásil Vilan. A místo toho, aby jej skupinka ignorovala a hleděla si svých dárků, mu vyjímečně věnovala pozornost - každý chtěl vidět reakci na dárky pro tohoto duhovovlasého cvoka.

Vilan začal s rozbalováním nejtvrdšího dárku. Serval z něj balící papír a spatřil... barvu na vlasy. Červenou. Shodou okolností měl zrovna červené na své hlavě nejméně, a tak byl alespoň nějak vděčný. Rozhlédl se po přátelích a pokusil se z pohledů vyčíst, kdo mu tento dárek dal, ale ani v jedné tváři nerozpoznal emoci, která by mu napověděla.

Následně sáhl po větším dárku, než byly ty zbylé, které měl. Už z dálky by poznal, že jde o měkký dárek, ale když ho rozbalil a podíval se, co to je, málem úplně roztál. Spatřil plyšového pejska v šedobílých barvách... který mezi předními packami držel srdíčko. Chlapec se podíval na Dakee a z jejího nadšeného úsměvu vyčetl to, co už stejně předpokládal. Přešel k ní, poděkoval a políbil ji na čelo.

Poté sáhl po dalším dárku, ten se mu už od dotyku moc nezdál. A ten jeho první pocit byl docela správný, když to totiž rozbalil, spatřil prdící pytlík. Celá skupinka se rozesmála a Ryiah do toho ještě dodala nepatrnou poznámku "On tohleto ani nepotřebuje", což ale řekla hlasitěji, než čekala, a tak se již utichající vlna smíchu zase obnovila.

"Tak... horší to už bejt nemůže," pokrčil rameny Vilan a zasmál se, Sithik se na tohle jen ušklíbl a hlavou mu projela myšlenka "Myslíš, jo?", zatímco duhovlásek sahal po dárku od něj.

"Tak...co asi bude tohle," řekl tiše Vilan a pak ztuhnul. Když věc vyndal z balicího papíru, bleskurychle si přeměřil všechny zúčastněné. Pak jen zvedl onen další dárek a syknul.
"Kdo - z - vás?!"

Všichni vzhlédli na bílou podprsenku, kterou držel Vilan v ruce, a propukli v nekontrolovatelný smích, mezi kterým ještě stihl Sithik vykřiknout "PŘEKVAPENÍÍ!"

"...fajn, Sithe, teď rozbaluješ ty," dal Vilan bílovlasému chlapci přátelský pohlavek poté, co smích utichl.

"Tak dobře," usmál se chlapec a náhodně sáhl po jednom ze svých dárků, jedním pohybem roztrhl obal a... vytáhl čepici Santa Clause.

"Oh, takže vy ze mě dneska fakt Sandy Clawse uděláte, co?" usmál se a otázkou tak poukázal na Nightmare before Christmas, což byl mimo jiné film, který celý prosinec plánovali společně shlédnout. Pak si čepici nasadil a vytáhl další dárek. Docela pevná krabice.

Roztrhl papír a když spatřil krabici od své oblíbené značky mobilů, byla by se mu podlomila kolena, kdyby stál, ale v sedě se jen snažil popadnout dech. Rozhlédl se a Vilan na něj s upřímným úsměvem kývnul, Sithik však nebyl schopný slov, takže ani poděkovat nedokázal. Otevřel krabici a chtěl si na nový mobil sáhnout...

A vevnitř nenašel nic jiného, než obyčejné ponožky. Žádný mobil, žádné vybavení k němu... Prostě ponožky. Sithikův úsměv brzy opadl.

"No, co tomu říkáš?" popíchl ho Vilan.

"Jo... ponožky... ty jsem si vždycky přál!" dostal Sithik ze sebe, stále zpracovávajíc informaci, že se jeho nejlepšímu kamarádovi povedlo ho tak dobře napálit.

"Ještě tu máš další dárky," pobídla ho Arryin.

"Ahá, a cos mi přichystala ty za překvápko?" zamračil se na dívku a pak se zase rozesmál.

"Se podívej," pokrčila kybergothička rameny.

A tak Sithik sáhl po na délku nejdelším dárku, který měl. Ignorujíc Vilanovy poznámky o extra dlouhém dildu strhával balící papír a ohromeně pohlédl na výsledek.

"...to... To je baseballová pálka! OMG! Díky... Díky moc!" začal Sithik jančit radostí, jelikož si (naprosto úplně a samozřejmě jen a pouze v zájmu sebeobrany, ano) baseballovou pálku už delší dobu přál, nečekajíc, že se mu to splní.

"Fajn, jdu na poslední dárek a pak vám to přenechám," sáhl chlapec po dárku, který tam jako poslední nesl jeho jméno, a rozbalil ho. Pak se jen praštil do čela, když spatřil barbie korunku. A nebyl by to on, kdyby si ji hned nenasadil na hlavu a nezačal se smát.

"Sekne ti to," poznamenala Ryiah. "Dakee, rozbaluj!"

Dakee se usmála a kývla, následně rozbalila nejmenší dárek mezo svými dárky. I přes svou maličkost jí ale udělal velkou radost - byl to přívěšek ve tvaru triforce ze hry Legend of Zelda. Jedna z jejích nejoblíbenějších herních sérií.

Dalším dárkem pro ni byla roztomilá kočičí ouška na čelence - které jí nedal nikdo jiný, než Vilan. Dívka se roztomile usmála a svého přítele objala, než sáhla po dalším dárku, aby její rozbalování bylo hotové.

Následovala Pikachu čepice a naprosto cute anime taštička, dárky od Arryin a Ryiah, které dívka obejmula také. Pak jen vybídla Ryiah, ať si rozbalí své dárky. Mezitím - a vlastně skoro po celou dobu - zírala Arryin na svůj dárek alias na jednu větší krabici. Nic víc.

První, co Ryiah rozbalila, byl plyšák, takový ten s obrovskýma třpytivýma očičkama. Následně pastelově růžová mikina s velkým nápisem "I don't give a fuck", bublající sůl do koupele a mimo jiné i tenký kožený choker s přívěškem reprodrozda z Hunger Games na něm.

Nadšeně všechny poobjímala a poté jen žďuchla do Arryin, ať rozbalí svůj dárek. Krabice byla pevně zabalovaná, plno mašliček a uzlíků, samé vrstvy papíru... dostat se k samotné krabici, která byla navíc obalena bublinkovou fólií, nebylo nic lehkého. Když Arryin ale strhla i fólii, zajíkla se nad tím, co spatřila na obalu krabice.

Kvadrokoptéra, kterou si vždycky tak moc přála.

Ostatní její přátelé na ni jen pohlédli a zakřičeli "Překvapeníí!" a tentokrát to slovo vyvolalo mnohem víc emocí, než když bylo vyřčeno pouze Sithikem na Vilana. Dívka nedostala dárky od každého - všichni se totiž složili na jeden velký a dost drahý. Dívka je radostně všechny objala.

"Vy jste tak úžasní..." rozplývala se nad nimi Arryin, která nikdy neměla takovou radost z dárku.

Nějakou dobu poté se ještě hašteřili a smáli se a žertovali a bavili se pod vánočním stromkem, s čelenkami se sobími růžky, anebo čepicemi Santy a jeho pomocníků na hlavách, nakonec se jim i povedlo přesvědčit Sithika, aby si na sebe vzal Santovy vousy. A bavili se úžasně, tedy dokud nenadešel čas, kdy by už měli jít všichni domů. Sithik je vyprovázel s úsměvem na tváři a hřejivým pocitem v srdci, že má konečně skvělé kamarády.

Poslední od něj odešla Ryiah, která se před odchodem ještě zastavila ve dveřích.

"Zítra v podvečer tě bude čekat celá moje rodina, tak nás nezklam, jo?" zasmála se.

(Chci poděkovat Clocky777 za naprosto boží christmas fanart a další hromadu kreseb od ní, ještě o nich dneska/zítra budu mluvit, nyehehe qwq)
***

Když se Sithik probudil, bylo slunce už vysoko na obloze. Nejprve se rozhlédl - překvapivě vůbec necítil únavu, jen neskonalou lenost vylézt z postele. Viděl okolo sebe hromadu balicího papíru, naštěstí mimo jeho postel, jeho vlastní poházené dárky a stále svítící stromek. Musel usnout dřív, než sám očekával.

Překonal svou nechuť cokoliv dělat a vstal z postele, nejprve vypnul stromeček, poté se pustil do sbírání odpadků z podlahy a následně vzal podnos, na kterém ležely kakaa pro jeho kamarády, a odnesl to všechno do kuchyně, kde nádobí v rychlosti umyl. Přecházejíc zpět do pokoje začal uvažovat, zda by měl stromeček odstrojit a uklidit, avšak pak se rozhodl, že ho nechá být tak, jak je teď.

Uvažoval nad tím, že si lehne zpátky na postel, pak mu ale náhle došla jedna věc.

"Vždyť já budu trávit štědrej den u Ryiah doma a nemám pro nikoho ani dárek!!" zpanikařil náhle a nahodil na sebe kabát, vzal si klíče a peněženku a vyletěl z bytu, cestou si stihl všimnout, že je okolo třinácté hodiny.

"Oběd si koupím ve městě," řekl si pro sebe, když sbíhal schodiště jako nějaký profi parkourista.

Když se dostal do obchodů, napadlo ho pro Ryiahinu mamku koupit parfém - v ženách se moc nevyznal a doufal, že tím nějak nebude jejich Vánoce narušovat.

Nehledal dlouho a jeden našel - voněl mu pěkně, ne nějak sladce a ne nějak silně, tak jej položil do košíku a šel dál.

Zastavil se u hraček a napadla ho další prkotina s dárky. Silas moc dobře znal Franka, bratra Ryiah, a věděl, čím by ho mohl vyprovokovat a potěšit zároveň. Frank byl, je a bude zběhlý v Hvězdných válkách, takže by dárek ve stylu akční figurky některé postavy z této série filmů mohla být dokonalým dárkem. Chytnul tak postavu Han Sola a pokračoval v nákupech.

Největší problém mu dělal dárek pro otce Ryiah. Téměř ho neznal a netušil, co má rád a co by si tak mohl přát. Po delší době hledání se ale rozhodl pro koupi sluchátek, pak si do košíku vložil dva croissanty a nugátovou koblihu a šel zaplatit. Následně ho čekalo jen balení dárků... A příprava na návštěvu.

***

Domem se rozlehl zvuk zvonku u hlavních dveří.

"Někdo zvoní!!" zakřičel Frank ze spodního patra na svou sestru, která byla stále ve svém pokoji v horním patře.

"No nepovídej, nejsem hluchá, blbečku," rozeběhla se Ryiah po schodech a zastavila se až u dveří, kde se kukátkem podívala ven a zahlédla chlapce s vlasy, které připomínaly vatu. Otevřela dveře a vřele jej uvítala. "Silasi!!" zakřičela nadšeně.

Sithik ji taky rád viděl, a ihned, co překročil práh a co se za ním zabouchly dveře, si začal sundavat boty a pak kabát, následně se přivítal s rodiči své kamarádky a nakonec pozdravil Franka herdou do zad.

"Milý, cotton kingu," odfrkl si Frank a pokračoval v paření hry na mobilu. Sithik jen pokrčil rameny a spolu s Ryiah vyšel po schodech nahoru, kde byl pokoj Ryiah, Franka, pak terasa a schody na půdu.

"Na půdě máš připravenej pokoj ty, hoď si tam věci a pak prosímtě přijď za mnou do pokoje," řekla růžovovláska a chlapec jen kývl. Vystoupal po schodech do prostorné půdy, která ani nevypadala jako půda, ale jako prostorný, normální pokoj s postelí, kobercem, okny, stolkem a skříněmi. Každý si půdu představuje jinak, budiž.

Batoh, který táhl na zádech, položil na onu úhledně srovnanou postel a sešel po schodech zpátky do patra, odkud zašel do pokoje Ryiah, kde už dívka seděla na jedné posteli.

"Super. Zaprvý - potřebuju si ověřit, jestli fakt platí to, že pojedeme do Kalifornie, protože táta mě v cestování docela podporuje, ale rád by všechno věděl napevno. Chtěl by detaily. Zadruhý - mám takovej pocit, že si rodiče jaksi myslej, že já a ty... my... že... Že jsme spolu. Nechceš toho nějak využít? Jen tak, aby byla prdel..." smála se Ryiah a Sithik se začal taky smát, ale jejich zábavu přerušil hlas Franka, který na ně zezdola neochotně volal. "Večeřeee!!"

"Podává se na stůl! Pojď, naše večeře stojí za to!" chytila Ryiah Sithika za paži a rozeběhla se z pokoje, Sithik se za ní pomalejším tempem vydal taky.

"Jo... A nevstávej od stolu, dokud všichni nedojedí," zpomalila Ryiah na schodech, aby svému kamarádovi poradila.

Pak už jen oba seděli u stolu a jedli husu spolu se zbytkem lidí z budovy a Sithik jen doufal, že se nezačnou vyptávat na otázky, zda jsou on a ona spolu. Po večeři se rozeběhl Sithik pro batoh a skočil s ním do obýváku, který byl prázdný. To Sithik vzal jako menší výzvu: Dát pod stromek dárky a zmizet tak, aby ho nikdo neviděl. A jak si usmyslel, tak udělal, a Ryiah si ani nevšimla, že by její kamarád byl znova dole. Zase přešel do jejího pokoje, a na místě, kde seděl předtím, ležela Ryiahina kočička.

"Čičii," sedl si vedle ní a pokusil se ji pohladit, kočka se ale probrala, vyskočila na nohy a vyděšeně po Sithikovi sekla, následně seskočila a utekla z pokoje.

"Svině," sykl Sithik a promnul si poškrábaný hřbet ruky. "Jo, a tohle jsem ti chtěl: k tomu výletu za bratrancem. Pojedeme vlakem, cesta bude trvat asi tak den, takže si obsadíme jedno kupé. Nate, bratranec, nás hnedka nastěhuje do různých pokojů v jeho obrovským pobřežním baráku, tam budeme asi tejden a pak pojedem zpátky. Tam oslavíme s rodinou Vánoce, užijeme si pořádnej Silvestr - věř mi, oslavy Novýho roku jsou v Kalifornii naprosto velkolepý. A užijem si to. Fakt obrovsky. Tvým rodičům dám číslo na Natea, stejně jako ostatním, ať mu prostě zavolaj a zeptaj se. Na to, že je docela mladej, je zodpovědnej až moc," zasmál se Sithik.

"To táta rád uslyší," usmála se Ryiah.

"Hele, a... nejsem tady tak trochu, prostě... navíc? Tady u vás?" znejistěl Sithik.

"Ale prosímtě! Rodiče neměli sebemenší problém s tím, že tu budeš, věř mi!" usmála se Ryiah. "A ani-"

Zarazila se, když ve dveřích spatřila svého hnědovlasého bratra, jak si je měří nenávistným pohledem.

"Jděte už sakra spát," sykl Frank.

"Sorry, brácha je nedočkavej-" nakousla Ryiah.

"A ospalej," doplnil ji její bratr.

"Každopádně asi taky půjdu chrápat," řekla Ryiah.

"To bych prosil," odešel Frank zpátky do svého pokoje.

"A... proč nemůžu spát ve tvým pokoji?" zarazil se Sithik, když se zvedal, že půjde na půdu.

"Hele, prokecala bych s tebou celý hodiny. A já se chci alespoň na Boží hod trochu vyspat... Takže prostě táhni nahoru," odsekla Ryiah a zachumlala se do peřin. Teprve poté, co slyšela Sithika, jak odchází nahoru, se převlékla do pyžama. Vysprchovaná přeci jen už byla.

***

Když Sithik otevřel oči, měl pocit, že ho někdo, nebo něco, probudilo. Zamžoural k místu, kde obvykle mívá noční stolek a na něm hodiny, avšak tam nenašel nic.

"Fajn, kde to jsem?!" přestal mžourat a zrak se mu šokem projasnil, rozhlédl se po místnosti a až pak mu začalo docházet, že je u kamarádky. A právě v tu chvíli se ozvalo něco, co ho pravděpodobně předtím vzbudilo. Nepochybně to byl hlas šestnáctiletého Franka Fishansona.

"Tak vstávejte!! Jsou Vánoce!!"

Sithik vyskočil z postele a zjistil, že se ani nepřevlékl do pyžama, a tak si jen prohrábl vlasy a urovnal košili a sešel schody z půdy až dolů, do přízemí, odkud hlas vycházel.

Všichni už tam byli.

"D-dobrý ráno," zvedl jednu ruku a posadil se vedle Ryiah na gauč. Náhle mezi dárky spatřil i některé, na kterých bylo napsané jeho jméno. Vzal ho do ruky a rozhlédl se na lidi okolo, spatřil pak úsměv Ryiahiné mamky, naznačujíc, že to ona mu jeho dárek dala.

Usmál se také. Rozhlédl se okolo a nemohl se přestat usmívat. Došlo mu, že kdyby ho Ryiah nepozvala k nim domů, býval by seděl touhle dobou na gauči. Seděl by, pouštěl by si koledy a jen smutně přemýšlel nad tím, že všichni ostatní jsou u svých rodin a on je zase sám. V srdci ho právě hřál velmi dobrý pocit, pocit, že ho někdo přijal.

Ten pocit byl k nezaplacení.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Clocky777 Clocky777 | 24. prosince 2016 v 17:55 | Reagovat

Omg, to je tak nice QwQ Good job on this, it's lovely :D
And againu Merry Christmas and happy New Year QWQ

2 Alfaraptor Alfaraptor | Web | 24. prosince 2016 v 18:33 | Reagovat

Veselé Vánoce a hodně štěstí a zdraví v roce 2017 přejí Alfaraptor a všechna monstra z blogu Monster Island!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
STOP!
Nemáte povoleno kopírovat překlady bez tabulky pod každým překladem "Překladatel, Autor, Originál" a uvedením odkazu na původní překlad.
Pokud to porušíte, najdu si váááás XD
(A moc dobře víte, že já bejt zlá nechci Q--Q)