Masters of Cyberspace | Part 12

15. prosince 2016 v 20:28 | STIAK |  ☞ M∀ST∃RS OF C⑂B∃RSP∀C∃ ☜
*le já ráno:
Dneska dopíšu 14. díl MoC! Dneska vydám dvanáctej díl! Dneska dodělám recenzi na druhou knihu Narnie série! Dneska vymyslím logičtější název pro "Rehearsal"! Dneska promyslím Rehearsal tak, abych se tam zase nezasekla!!
*le já večer:
*zrovna dokoukala první epizodu Star Wars (jo, už delší dobu mě SW zajímalo, ale tak nějak jsem doposud neměla šanci to sledovat XDD) a vrací se ke knížce (Digitální pevnost od Dana Browna QwQ)*
oh, tady je někdo vážně nízkoproduktivní :dd

Tak tady máte tohle a enjoy!! ^~^

MoC cover by STIAK

"Mamko?" otevřela kybergothička dveře domu.

"Ano?" dostalo se jí odpovědi.

Dívka vkročila do dveří a zavřela za sebou dveře. "Ehh... Měla bych takovej dotaz... Kamarádi navrhli strávit prázdniny po Vánocích u Si-Silasovýho bratrance v Kalifornii, v domku u pláže. Moc bych tam chtěla jet s nima... Můžu, že jo?"

"Chceš říct... Na tak dlouho jet někam do háje? Tak... To ani náhodou, nepřipouští se."

"Ale mami... Bude tam Rachel, vždyť s tou se znám jak dlouho... Silas, Ian a Dee, vždyť to jsou mí nejlepší kamarádi na škole... Vždyť se podívej, kolik mi je, taky se chci bavit s kámošema a ne jenom tvrdnout doma..."


"Promyslím to, dobře?"

"Chceš říct, že bych kdyžtak mohla...?" řekla Arryin s nadějí v očích.

"To jsem neřekla. Ale... Máš pravdu, nechci tě tu jenom držet, jenže mi to přijde daleko, chápeš... Co tě to bude stát?"

"Silas prý platí odvoz," kývla dívka.

"A nemá někdo z vás bratrance někde... Blíž? Chápej, bojím se tě posílat na tak dlouho naprosto neznámo kam."

"Já... Ti rozumím, mami. Kdybych mohla jet, tak ti budu každý večer volat, neboj..."

"Jak jsem řekla, promyslíme to. Ale počítej s tím, że to nakonec možná i zavrhnu.

"Dobře," odkývala černovláska.

***

Vilan se posadil za svítící obrazovku počítače, zapnul N64 emulátor a otevřel soubor Legend of Zelda: Majora's Mask. V domě byl sám, tudíž měl šanci si to náramně užít.

Když se soubor načetl, začal Vilan přecházet z aktuálního světa do tajemného království Hyrule s blonďatým skřítkem v zeleném oblečení v hlavní roli. A jelikož měl spoustu času, stihl se už dostat za Clock Town... Kde se mu hra náhle sekla a vypnul se počítač. Vilan zavrčel a náhle si uvědomil, jak hlasitě mu za tu dobu počítač hučel, a tak si na bednu sáhl a vyděšeně zjistil, že je úplně horká.

"Tak ty voleeee..." ulevil si, zvedl se a vytáhl si sušenku, do které se s chutí zakousl. Přitom počkal, až mu počítač vychladne, a potom jej znovu zapnul. Škoda, že na netbooku hrát hry nemůže...

Když počítač znovu naběhl, otevřel ještě jednou Majora's Mask soubor a zjistil, že se mu ani trochu z progressu neuložilo, a tak se rozhodl to hrát odznova.
Bohužel se počítač zase přehřál, a s tím už neměl chlapec trpělivost a zvednul se od počítače, vyšel na balkon a tam se zhluboka nadechl, pak se vrátil zpátky do pokoje a znovu zapnul počítač.

"Ne... Ehehehe, ne, znova to neudělám," zakroutil hlavou a místo Majora's Mask otevřel Ocarina of Time. Hra byla zase něco jiného, a přitom šlo stále o to stejné. Za bezmála dvě hodiny příjemného hraní se mu povedlo vyjít z Kokiri forestu ven, na širé volné pláně, kde se rozhodl zamířit k hradbám hradu. Cestou po planině musel čelit několika různým druhům bytostí, což mu však nedělalo problém, avšak se vždy zalekl, když se mu jedna z nich objevila za zády. A nadávkami v onom prázdném bytě fakt nešetřil.

Čeho se však vždycky lekl ještě více a intenzivněji, bylo cosi, co připomínalo Linka na podstavci, s děsivým, prázdným úsměvem na tváři.

***

Ryiah vešla - spíše vpálila do svého pokoje - kopla do dveří, které se rozlétly, pak s hlavou vztyčenou vešla do místnosti se dvěmi postelemi. Na jedné z nich doposud odpočívala kočka, která byla rachotem probuzena a jistojistě i znepokojena, na druhou se položila sama Ryiah hned poté, co si hodila tašku vedle psacího stolu.

"Takže fajn," vydechla, její slova byla následovaná tichým mňouknutím.

"Fajn, tak poslouchej. O prázkách jedeme k Silasovýmu bratranci, pokud vím, tak se jmenuje Nate. Ten má v Kalifornii epickou vilu u pláže. Do tý doby žádnej hacking do školní sítě kompů není povolen. Pro bezpečnost. Chápeš, ne? No a tam, tam si úžasně užijem. Naše IP adresy tam nikdo nezná, vlastně nikdo tam o nás neví vůbec nic, možná jenom o Sithikovi. Ale... Noták, nekoukej se tak na mě, já se vrátim, slibuju!" obejmula kočičku. "Kdyžtak se tu o tebe postará Frank, jo?" dala kočce pusu na čelo.




Odkazy:

❧❧
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
STOP!
Nemáte povoleno kopírovat překlady bez tabulky pod každým překladem "Překladatel, Autor, Originál" a uvedením odkazu na původní překlad.
Pokud to porušíte, najdu si váááás XD
(A moc dobře víte, že já bejt zlá nechci Q--Q)