Fanfikce podle Creepypasters | Creepypasta

17. července 2016 v 11:04 | Creepypasters |  F∀NF¡KC∃
Tuhle fanfikci mi poslala Creepypasters a poprosila mě o opravu... Posílala jsem jí to zpátky, jestli to je v pohodě, ale... Kašlu na to, už se těším na to, kdy to budu moct vydat, takže... Enjoy! ^•^
(Btw sorreh za divný název xD)

Tady máte odkaz na její blog ^•^


Vzkaz pro všechny čtenáře: Víte, proč jsem neměla ráda fanfikce? Jelikož všechny byly o veselé rodince. Vzdala jsem najít dobrou FF, a proto jsem se rozhodla napsat svoji. Bavilo mě to psát. A neříkám, že by měly vypadat zrovna takhle, ale... nějak začít musíme, ne? Jo a to, že se v tom objevuje sex, tak to neznamená hned něco úchylného. Ty největší stvůry jsou největší úchylové...


Šel jsem teprve čtvrt hodiny a už jsem šlápl do dvou hoven. Nevěděl jsem, kam jdu, šel jsem podle intuice. Jo, nemám ji zrovna dobrou. Prošel jsem kolem bezdomovců, kteří se váleli na schodech. Potom jsem zahnul za roh. Stála tam asi šestnáctiletá holka v uplém oblečení a s vysokými podpatky.

,,Ahoj fešáku, nechceš si užít?" Ignoroval jsem ji a šel dál.


,,Ale noták, přece mě tu nechceš nechat samotnou," říkala trochu zoufalejším hlasem, když za mnou běžela na podpatcích.


,,Můžeš si se mnou dělat, co-"



,,Hele, s těhotnými čubkami nespím." Potom jsem ji praštil do břicha a odhodil do kaluže. S mokrým obličejem se mi koukla do míst, kde měly být mé oči. Chtěla, abych si sundal masku, chtěla se kouknout do mých očí, aby věděla, že to myslím vážně. Nesundal jsem si ji. Nikdy jsem si ji nesundal; nemám rád, když mě někdo bez ní vidí. Otočil jsem se a šel dál. Vždycky, když jsem si chtěl užít, jsem si zašel na nejbližší hallowenskou párty a čekal, až budou všichni opilí. Potom jsem si vybral tu, co byla nejvíc na sračky, dovlékl jsem ji do pokoje, zamkl a rozdal si to s ní... Nikdy to nebylo nic moc, ale stačilo mi to.

Ach ne, ten pocit, nenávidím ho. Nedokážu to ovládnout. Hrozně jsem ji chtěl. Rychle jsem se otočl při běhu jsem si sundával kalhoty. Chytil jsem ji za vlasy a donutil jsem ji, aby mi ho vykouřila. Potom jsem ji odhodil a jak jsem si nasadil kalhoty, začal jsem ji znovu kopat do břicha. Asi to bylo z šoku, že nevydala ani hlásku, bylo jasné, že to chce ukončit. Vyndal jsem si z kapsy skalpel, odhrnul ji uplé tričko a vyřízl malou čárku.Potom jsem do ni vložil ruku, chytil ledvinu a rychle škubl. Vytáhl jsem z náprsní kapsy speciální krabičku a vložil do ni tu pochoutku. Byla mrtvá. Nebylo mi ji líto, byla odpadek společnosti, stejně jako já. Šel jsem dál.


Po chvíli jsem stál před asi pětimetrovým barákem, který vypadal na spíše na zbourání. Oddechl jsem si a už jsem chtěl vstoupit, ale někdo mě chytil za rameno.


,,Ahoj Eyeless Jacku, dlouho jsme se neviděli." Ten jeho nechutný hlas.


Vždycky když jsem v blízkosti téhle zrůdy, necítím se dobře, jakoby jsem se ho bál. Jednou jsem se poptal ostatních monster a ty mi řekli to stejné, nemá ho nikdo rád. ,,Dámy první," řekl laškovným hlasem a ukázal na dveře. Znovu jsem si povzdechl a vstoupil jsem.


,,Kurva, kde jsou ty léky!" Zero běhala po té malinkaté místnosti, kde bylo pár kousků nábytku a vpravo malá kuchyňka. Byla tam Sally, která seděla na gauči vedle Slendermana.


,,Co takhle mi pomoct, ty chobotnice!" Ten jen pootočil hlavu k oknu a díval se z něho, vypadal jakoby vzpomínal.


,,Proč jsi nás zavolal?" Ani se nepohnul.


,,Proč řve? Nutíš ji kouřit?" Jeff si nikdy nenechal nic pro sebe. Ignorovala jeho poznámku a začala prohledávat šuplíky.


,,Můžeš mi pomoct ty zkurvené párátko?" Konečně se otočil. ,,Prosím," zařvala Zero, už zněla dost zoufale, možná proto se nad ní slitoval. Chvilku na ni zíral a potom luskl. Lahvička s léky vyletěla z její tašky a trefila Zero do hlavy. Zvedla lahvičku za země a podala dvě pilulky Sally.


,,Běž si lehnout." Zněla dost nabroušeně, možná proto Sally neprotestovala. Sebrala si svého medvídka ze země a běžela do jediného dalšího pokoje v tomhle bytu (pokud nepočítám koupelnu a záchod). Zůstali jsme tu jen my čtyři: Já, Slenderman, Zero a Jeff.


,,Co tu děláš?"


,,To stejné, co ty." Když domluvil, olízl si rty. Od jednoho koutku ke druhému. Nechápavým výrazem se podívala na Slendermana. Nastalo trapné ticho.


,,Jdu si zapálit."


,,Jdu s tebou." Sice jsem Zero neměl zrovna v lásce, ale chtěl jsem vypadnout. Šáhla si do kapsy, potom do druhé a zase začala běhat po pokoji.


,,Tohle už není prdel!" Mezitím si Jeff sedl vedle Slendermana. ,,Co jsi dělal od té doby, co jsme se naposledy viděli?" Slenderman se chvíli díval na jeho bílý obličej a potom se otočil na druhou stranu.


,,Ty se nezměníš, budeš furt ten němej-" Tohle dělat neměl, Slenderman byl ze své ztráty smyslů velice citlivý a neměl rád když se o tom někdo zmínil a už vůbec ne, když ho kvůli tomu někdo urážel. Nikdo by nestačil zareagovat. Jeho rychlost mě vždy fascinovala a s jakou elegantností mu zapletl svoje chapadla kolem jeho krku. Dokonce i Zero přestala hledat cigarety a nechala se kochat tímto vzácným okamžikem.


,,P-pro-m-miň..." Pustil ho na zem, Jeff začal okamžitě kašlat krev. Chytil se za krk a s nenávistí v očích se podíval na Slendermena, jak se nad ním tyčí. Dal mu facku svým dlouhým chapadlem a sedl si zpátky na gauč. Já se Zero jsme stáli uprostřed; byli jsme v transu. Vidět mučit někoho tak zručného je úžasný pohled. Když si všiml, jak na něj zíráme, mrštil krabičku cigaret po Zero, která je chytla a ukázal na dveře. Rychle jsme otevřeli dveře a běželi po schodech. Neuposlechnout by nebyl dobrý nápad.



Stáli jsme na ulici. Bylo kolem třetí ráno, na ulici svítilo asi osm lamp, ostatní byly prasklé nebo rozbité. Zero si zapálila cigaretu a spokojeně vydechla šedý oblak kouře, potom si prohrábla své ušmudlané bílé vlasy a rozechvělým hlasem řekla:


,,Už to nezvládám."


Otočil jsem se na ni. ,,A co?"


,,Všechno. Nezvládám se starat o Sally, nezvládám se starat o sebe, nezvládám svoji duši."


Posadil jsem se na schody, dal ruce do kapes a pokynul ji, aby si sedla.


,,Víš...začalo to tím požárem auta..." Vyprávěla mi svůj příběh, vyprávěla mi, jak se stala zrůdou. Vyprávěla mi, jak zabila Aliciny rodiče, jak roztříštila kladivem hlavu její nejlepší kamarádce Ann. Sice mi to bylo úplně jedno, ale musel jsem uznat, že má odvahu. Málokterá zrůda prozradí svůj příběh, je to jediná věc, která poukazuje na to, že jsme byli lidmi, že jsme měli duši, je to jediné naše tajemství, je to kus našeho života. Po dovyprávění příběhu nastala dlouhá pomlka. Určitě jsme tam seděli hodinu bez jediného slova. Po dokouření sedmé cigarety konečně promluvila.


,,Chce se dostat ven." Nic jsem neříkal, nemělo to smysl. Prostě jsem ji nechal mluvit. ,,Chce svoje tělo zpět, snažím se s ní bojovat, ale už nemůžu, jsem vyřízená." Chvíli se dívala do země a potom začala plakat. Chtěla se ke mně přitulit, ale odstrčil jsem ji a stoupl si na nohy. Podívala se na mě očima dychtícíma po troše soucitu. Zavrtěl jsem hlavou, otevřel dveře a šel zpátky do bytu, bez Zero.



Když jsem vstoupil, Jeff ležel uprostřed obýváku v kaluži krve a Slenderman na gauči ve stejné poloze jako když jsme odcházeli.


,,Neruším?" Ignoroval mě, vstal a vypustil své dvě chapadla z okna. Zezdola se ozval chmurný, ale i tak naštvaný ženský hlas, který řval, že už jde nahoru. Za pár vteřin přišla Zero a první, na co soustředila pohled, byl Jeff. Šel jsem si sednout do křesla, přičemž mě Jeff chytl za nohu. Jednoduše jsem ho kopl do břicha. Jeho obsah žaludku vytryskl ven a už se neválel jen ve své krvi, ale i ve svých zvratkách. Chvíli jsem se na něj díval a potom si všiml té úpravy.


,,Ty jsi mu zvětšil úsměv?" Všichni tomu říkali úsměv, vždyť to tak i vypadalo, no ne? Slenderman spokojeně zakýval ano na souhlas a mezitím si k němu sedla Zero. Všichni jsme pozorovali, co bude dělat dál. Nakonec ho Slenderman chytil chapadly a odhodil do kuchyně. Popadalo pár hrnců a to probudilo Sally (Pokud vůbec spala). Sally není jako ostatní zrůdy, ona si svůj osud nemohla vybrat. Ona ze sebe neudělala zrůdu. Osud to tak chtěl, proto tak nesnáší, když někdo mučí a zabíjí lidi. Ten čas strávený v druhém pokoji pro ni musel být peklo.


,,Sally, chceš si na mě sednout?" Obešla se slzami v očích kaluž a sedla si na Zero. Slenderman si stoupl a chvíli pozoroval Jeffa, jak se plazí po zemi, a potom si vzal ze stolu fixu. Už tak bylo dost obtížné, aby psal svými dlouhými prsty, natož chapadly. Ani jeho síla by nebylo zrovna to pravé. Kagekao se mu za to vždy smál.


Stoupl si ke zdi a už udělal první čárku, ale někdo rozrazil dveře. Byl to Puppeteer s polospáleným obličejem.


,,Hoody je mrtvej!"


Slenderman psal dál, bez jediné reakce na Puppeteerovo naříkání. Nešlo to skoro vůbec přečíst, ale bylo tam napsáno:


O tom jsem chtěl mluvit...



Dotazy:
Chcete pokračování?
A koho jste si mysleli, ještě před tím, než jsem prozradila E.Jacka, že je hlavní postava?
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Apple Bee Apple Bee | E-mail | Web | 17. července 2016 v 11:29 | Reagovat

Zajímavé. :) Těším se na příští díl. :)

2 ScratchThem ScratchThem | E-mail | Web | 17. července 2016 v 18:35 | Reagovat

ŽENIÁLNÍ! Určitě chceme pokračování!

3 Starkiller Starkiller | E-mail | 18. července 2016 v 4:28 | Reagovat

Ja vedel ze toje e.jack skoro hned zrovna o nem taky neci pisu. Rozhodne dalsi dil, pokracuj jeto vtipny, napinavy a hlavne na premysleni co se tam vlastne deje, proste super.:-)

4 Irei Irei | Web | 19. července 2016 v 14:45 | Reagovat

Úžasné. Těším se na další.
A věděla jsem, že je to Eyeless Jack.

5 creepypasters creepypasters | 28. července 2016 v 21:06 | Reagovat

Děkuju vám moc.Určitě napíšu pokráčko.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
STOP!
Nemáte povoleno kopírovat překlady bez tabulky pod každým překladem "Překladatel, Autor, Originál" a uvedením odkazu na původní překlad.
Pokud to porušíte, najdu si váááás XD
(A moc dobře víte, že já bejt zlá nechci Q--Q)