Slender's Diary- Ending

29. dubna 2016 v 6:54 | STIAK |  Slender's Diary (DOKONČENO)
Okay, okay, okay, PEOPLE STAAAAAAPH :'D
Tak jako----
Fajn, tady jste se konečně dočkali dalšího dílu, doufám, že jste si to cosi pod předchozí kapitolou užili :'DD



Izumi zaječela a převalila se na bok a pak na břicho, když viděla, jak se ostří sekery nezastavitelně blíží. Kdyby byla trochu rychlejší...


Následně dům zaplnil hrozivý, bolestiplný výkřik - sekera se Izumi zaryla do zápěstí ruky, se kterou se dívka chtěla zvednout, oddělujíc ji od zbytku těla. Eleazar poklekl a zvedl useklý kus její ruky, který se válel na zemi.

"Tak se podívejme... Hele, koukni, co mám!" z jeho hlasu sršela jízlivost a škodolibost jako jiskry z roztočeného brusného kola, když jí ukazoval to, co jí usekl.


Izumi už stála na nohou a couvala, jak nejrychleji mohla, ke dveřím. Dostala se k nim, Eleazar věnoval pozornost spíš své malé trofeji. Ohlédl se za ní až tehdy, když utíkala po schodech dolů.


"Stejně neutečeš!" zvolal za ní a rozesmál se. Izumi se slzami v očích zakroutila hlavou a pokusila se přidat na rychlosti. Zanedlouho doběhla ke hlavním dveřím, se kterými zalomcovala.

Nešly otevřít.



Zasyčela a procedila skrz zuby několik nadávek, pak se do dveří pokusila kopnout. Nic.

Ohlédla se za sebe a zahlédla Eleazara, jak jde pomalu za ní. Tohle nestihne.


Znovu zalomcovala dveřmi a bouchla do nich, avšak pak už nebyla vůbec schopná něco udělat. Bolest ji přemáhala. Když sklopila oči na podlahu, hleděla na louži krve vytékajíc z toho, co kdysi byla její ruka. A Eleazar se pomalu blížil, protahujíc tuhle chvíli. Věděl, že Izumi nemá, kam by utekla. A proto se škodolibě usmíval.


"Neřekl jsem ti, že neutečeš?" rozezněl se místností jeho temný hlas.


Izumi poznala, že pokusy o rozrazení dveří jsou a budou beznadějné. Možná... Možná by se mohla alespoň trochu schovat v místnostech. Najít průchod ven. A být... Volná.


Otočila se k němu čelem a hluboce dýchala. Eleazar se tak zastavil a pozvedl sekeru, napřáhl se a... Dřív, než ji hodil, se Izumi rozeběhla na jednu stranu. Pak jen slyšela, jak se s rachotem zařízla sekera do dřevěných dveří, ale neohlédla se. Nemohla.


První, co udělala, bylo to, že se schovala pod stůl, kde chvilku vydechla. Neskutečně si přála, aby ji tu neviděl, a on... On si jí skutečně nevšiml. Když sledovala jeho nohy, jak se pohybují a jdou okolo stolu, ani nedýchala, pahýl, co jí z ruky zbyl, si držela druhou rukou, aby krev nekapala na zem a nenadělala zvuky, loktem si zakrývala svítící EKG.


"No tak, holka... Kdepak jsi..." zasmál se Eleazar nedlouho poté, co prošel místnost a vešel do další. Izumi co nejtišeji vyťapkala zpoza stolu a byla zatraceně ráda, že tu jedna židle chyběla, protože kdyby nějakou musela odsunout, stoprocentně by na sebe upozornila i předtím.


Rozhodla se jít na druhou stranu, než na kterou mířil Eleazar. Byla tma a oběma něco svítilo, jemu oči, jí elektrokardiograf. Bylo to jako hra na schovávanou se světýlky.


Dorazila zase do Slendermanova pokoje. Vchod do sklepa nebude daleko. Ale... Eleazar je někde hodně blízko. Viděl by ji.


Nezbývalo jí moc času, a tak se rozhlédla a první, co udělala, bylo to, že tiše otevřela jednu skříň a schovala se do ní, dvířka pak tiše zavřela. Uvnitř děkovala bohu, že to nenadělalo žádný hluk.


Po chvíli zaslechla těžké kroky, jak zamířily dovnitř do místnosti a rozléhaly se tam. Přímo cítila, jak se Eleazar rozhlíží.


"Jen si utíkej..." řekl medově. "Ale přede mnou se nikdy neschováš! A čas? ČAS TI JE K NIČEMU! Čím delší to bude, tím horší!"


Následně se rozesmál a odkráčel z místnosti. Izumi cítila srdce až v krku, po její tváři běhal graf jak zběsilý. On věděl, kde je. Jenom si s ní hraje. Jako kočka s myší.


Otevřela dveře a vykročila z nich, naneštěstí byla neopatrná... Takžr nejen že její krok nadělal rámus, ale ještě rozevřela dveře tak, že sebou práskly.


Tohle nešlo neslyšet.


Izumi tak nezbývalo nic jiného, než... Utíkat. Rychle utíkat do sklepa. A být tam dřív, než... Než ON.


Vyletěla z pokoje jak divá a začala hledat správné dveře. Přibližně věděla, mezi čím se nacházely, jediné, co, tak potřebovala to místo najít.

Což ani netrvalo dlouho.


Ještě se rozhlédla, než prudce otevřela dveře a...


Přesně tam stál on, Eleazar, s napřaženou sekerou a úsměvem na tváři. Izumi překvapila sama sebe tím, že před smrtícím úderem couvla. Když pohlédla na sekeru zaseknutou v podlaze, udělala ještě další krok zpátky.


"Přestaň si hrát jak malé dítě..." sykl a pokusil se sekeru vytáhnout. Izumi začala couvat ještě víc. Když pak viděla, jak se Eleazarovi podařilo vytáhnout sekeru, kompletně se otočila a začala utíkat.


Nebylo kam...


Ledaže...


Okno.


Možná by se dalo dostat ven oknem. Otevřít ho stoprocentně nestihne, ale okna jsou ze skla, takže nebude problém ho roz-


Eleazar byl neskutečně blízko. A sakra si užíval toho, že mohl Izumi zaplňovat mozek a děsit ji.


Izumi nezbývalo nic jiného. S panikou v očích se zhluboka nadechla a nohama se odrazila od země... Skočila. Ozval se rámus tříštějícího se skla a to, jak dopadla na chladnou zem. Následně se zvedla, jak nejrychleji mohla, i když jí pulzovala ještě větší bolest, spoustu střepů ji pořezalo a na pár dalších se při pádu nabodla.


Pohlédla za sebe. Eleazar zlehka vyskočil z okna a dopadl na zem. Tohle nedopadne dobře.


"Zkus běžet," zasmál se a ukázal prstem na pasti. Nejhorší věcí na tom bylo to, že jí nic jiného nezbývalo. Zpátky běžet by bylo nesmyslné, akorát by to prodlužovala.

A při cestě přes pasti má alespoň nějakou šanci na přežití...


Eleazar stál teď přímo za ní a doslova jí dýchal na krk, ale nevypadalo to, že ji hodlá tou sekerou sejmout. Jen ji prostě sledoval a čekal, co udělá.


"No tak jdi, pokud se z toho vymotáš, nechám tě jít," zazubil se Eleazar.


"A... A když... Když ne?" zajíkla se Izumi.


"To snad sama odvodíš," usmál se ještě víc. "Pohni, dávám ti dvouminutový náskok."


Izumi věděla, že tohle jen tak nezvládne. Hra na honěnou na TAKOVÉM místě je... Šílená. Ani za zatracený dvě minuty tohle nepřeběhne.


Udělala jeden krok dopředu. Pak se rozhlédla, kde jaká past leží, což nebylo snadné, protože spoustu z nich byly ukryté v trávě skoro dokonale. Hlasitě polkla, vykročila druhou nohou a přenesla na ni váhu. Krok za krokem prochàzela dál a čím dál více ji pohlcovaly obavy, že to nestihne. I když... Už to vypadalo, že je skoro venku...


"Dvě minuty jsou pryč," ozval se zezadu Eleazar, který chytl do ruky sekeru a mířil za ní.


"N-ne..." vydechla bílovlasá dívka a pokusila se přidat do kroku.


Právě tohle jí bylo osudné.


Nerozhlédla se pořádně a tak si nemohla všimnout pasti, do které vkročila. A na couvnutí bylo až příliš pozdě. Ještě nešlápla na spouštěč, o to se ale postarala příroda. Izumi na vlhké trávě uklouzla a přepadla dozadu, zároveň tím vrazila nohou do středu pasti.

Ta okamžitě sevřela své čelisti, zabodávajíc své zuby do Izumiiného hrudníku.

Dívka zaječela bolestí, jak jen to šlo, a zavřela oči, ze kterých se už proudem řinuly slzy, přitom se loukou ozvalo praskání kostí. Cítila tlak na svých plicích. Cítila, jak se na něco nabodly. A cítila JEHO přítomnost.

"Jaképak to neštěstí..." usmál se Eleazar, stojíc nad její tváří. "Tak co, dostaneš se odsud?"

Pochopila, co tím myslel. Teď už je cokoliv naprosto beznadějné. Leží tady sevřená v zubech pasti, plíce jí probodala polámaná žebra, jedna její ruka jí chybí a nad sebou má šílence se sekerou v ruce.

Není místo, kam by mohla utéct.

"Něco, co bys mi ráda pověděla?" usmál se.

"Proč... Proč to děláš? K čemu ti to je? Jaké by to bylo, kdybych já zabila tebe-" začala Izumi s otázkami, doufajíc, že mu pohne se svědomím. Avšak byla přerušena.

"Už jednou mě zabili, kdyby to bylo podruhý, alespoň by bylo o jednoho vraha míň. A proč to dělám? No... Nebaví mě se jen na zkažené lidi koukat. Chtělo by to je vymýtit, jednoho po druhém," uchechtl se Eleazar.

"Ale..."

"Víc otázek nemáš? Super, tak teď zavři pusu, a neboj, bude to rychlý..." pronesl poslední svá konejšivá slova a zvedl sekeru nad hlavu. Izumi se nadechla a pokusila se rukou sáhnout na Eleazarovu nohu a shodit ho na zem. Neúspěšně.

Pak jen vzhlédla nad sebe. Měla strach. Věděla, že to bolet bude. A ona nechtěla, aby ji to bolelo.

Když už konec... Tak důstojný. Rozhodla se nekřičet, nepomohlo by jí to.

Jen sledovala, jak letí ostří obrovské sekery na její obličej, přímo mezi její oči.



Well... Všechno jednou končí. Při rekonstrukci blogu jsem si všimla, jak fanfikce zanedbávám, a tak jsem si znova přečetla všechny díly Slender's Diary... Bylo to hrozně špatně udělané. Nerespekt k tomu, co jsou Creepypasty zač, ten tady byl velký. Plus jsem pozdějc už nevěděla, co tam psát, měla to být fanfikce "s vtipnýma situacema ze Slender Mansionu". Když jsem takhle při rekonstrukci projížděla Wattpad, jediné, co jsem zjistila, je to, že tahle fanfikce má špetku originality v nápadu deníku. Jinak je to stejné, jako všechno okolo (skoro všechno), sladká rodinka Creep. Tak to být přesně nemá.

A při chatu s Iharo jsem se jí kompletně sdělila, že to buďto přepíšu, nebo ukončím.

Ale... Přepisování nepůsobilo jako nejlepší věc, just look: V tu dobu mě napadly další dvě fanfikce, lepší fanfikce, který BUDOU respektovat smysl Creepypasty. Alespoň se o to budu snažit.
A teď si to sečtěme, to už je s TCK (FnaF FF) 3, plus TSOB a společná FF, to je pět. Další fanfikci, která mě bavit stejně nebude, bych nestíhala.

Navíc ani Izumi už nemám ráda. Pokoušela jsem se to přepsat, ale klišé bodům jsem se nevyhnula, přestalo mě to bavit. Začala jsem se za HeartBeat nenávidět, přesunula jsem ji do Crappypasty a tohleto je poslední zmínka o její existenci (doufejme).

Chci vám všem poděkovat za vaši podporu v psaní tohohle, a taky za to, že jste mě dovedli k zjištění, co to je Creepypasta a co si zaslouží. Bez vás bych si to nemusela uvědomit...

Doufám, že jsem tímhle ukončením nikoho nenaštvala...
Když jedno končí, druhé začíná...


< Previous Part/Next Part >
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Apple Bee Apple Bee | E-mail | 29. dubna 2016 v 7:36 | Reagovat

Bré ráno! :'D And YEEEEEEEEEEEEEES!!! @^@

2 Apple Bee Apple Bee | E-mail | 29. dubna 2016 v 7:37 | Reagovat

AWESOME! 😄

3 STIAK STIAK | E-mail | Web | 29. dubna 2016 v 9:42 | Reagovat

[1]: Dobré :'D

[2]: Thank u ;3;

4 Apple Bee Apple Bee | E-mail | 29. dubna 2016 v 9:43 | Reagovat

[3]: Your welcome! C:

5 STIAK STIAK | E-mail | Web | 29. dubna 2016 v 9:54 | Reagovat

[4]: :'3333

6 Apple Bee Apple Bee | E-mail | 29. dubna 2016 v 9:57 | Reagovat

[5]: :'33333333

7 Sovička Sovička | E-mail | 29. dubna 2016 v 14:54 | Reagovat

No, já jsem si to COSI včera užila :D.
Je mi jedno, co si o Izumi myslíš, stejně je mi jí líto ;-;. Ale těším se na ty nové FF ^^.
*něco jí napadlo* Sti, jestli se se mnou nebudeš chtít setkat, vytvořím tu spamovací kroužek!
(nechci, aby to vyznělo jako vydírání, stejně ho možná založím (záleží na tom, jestli nám někdo poskytne blog na spamování(a na mé lenosti)), tak to neber vážně)

8 Ami Ami | E-mail | Web | 29. dubna 2016 v 16:03 | Reagovat

Izumi je.... aaaaa!!!! No ale tak jeto pravda, všetko musí raz skončiť. Takže teraz budem čakať na ďaľšie FF, hahaha....

A áno, užili sme si to včera, dúfam, že aj ty. :D

9 STIAK STIAK | E-mail | Web | 29. dubna 2016 v 17:39 | Reagovat

[6]: :3333333

[7]: Mně jí líto není, ona si to zaslouží :'D
A na ty další FF si budeš muset počkat CX

Spaming kroužek? Oh fuck xD
Btw zítra hledej v okolí sta kilometrů dva lidi v cosplayích na Lil' Miss Rarity a Murdershy XDDDDD

[8]: Budeš čekat dloooouho :'D
And ano, já taky :'DD

10 Sovička Sovička | E-mail | 29. dubna 2016 v 21:16 | Reagovat

[9]: Můžeš upřesnit místo, kdy kde ti lidi budou? Ráda bych tam byla s nimi ^^.

11 STIAK STIAK | E-mail | Web | 29. dubna 2016 v 22:02 | Reagovat

[10]: Mohla bych, ale nikdo z nás neví, jestli jsi nebo nejsi nebo jsem nebo nejsem úchyl >w> :'DDD

12 Sovička Sovička | E-mail | 29. dubna 2016 v 22:29 | Reagovat

[11]: Já ti věřím,  že nejsi úchyl, ale nevím jak ti dokázat, že já nejsem :'(. Nějaký nápad jak to dokázat?

13 STIAK STIAK | E-mail | Web | 29. dubna 2016 v 22:36 | Reagovat

[12]: Můžem vyřešit po mailu :'D
(Nikdo nás neuvidííí =u= )

14 Sovička Sovička | E-mail | 29. dubna 2016 v 22:55 | Reagovat

[13]: Okay ^^.

15 STIAK STIAK | E-mail | Web | 30. dubna 2016 v 8:45 | Reagovat

[14]: BTW měla jsem zas plnou schránku, asi se mi tam nic nezobrazovalo o.o

16 creepypasters creepypasters | 30. dubna 2016 v 9:07 | Reagovat

Budu upřímná.
Když jsem začala toto číst hodně mě to bavilo, ale u osmého pártu jsem skončila.Takhle to dopadlo i u Rise of zalgo a víš proč?Byla to šťastná rodinka.To mi hodně vadilo a proto jsem přestala číst FF, jelikož byly všechny stejný.Doufám, že u dalších FF to nebude jako toto.

A ještě rada:Využi vlastností a nevysvětlené věci v příběhu určité creepy.
Např.Slender nemá obličej, to znamená, že nevidí, nemluví a nemůže jíst.(to je můj nápad jo, do mé FF takže nebrat!!)

A kouká se tu někdo na poručíka Backstroma?

17 STIAK STIAK | E-mail | Web | 30. dubna 2016 v 9:48 | Reagovat

[16]: Mě to u osmý části přestávalo bavit psát :'D
Rodinku už dělat nikdy nebudu >w>
Vlastně to vypadá, že ani nepoužiju do ani jedný z nových kapitolovek Slendera, Jeffa, EJe... Nehoděj se mi tam :'D
Ale ty podivný weird creepy fakty se použít musej >w>

Aaaa, já ne ;^;

18 Ticci Jirka Ticci Jirka | E-mail | Web | 30. dubna 2016 v 15:02 | Reagovat

AWESOME C: :3

19 STIAK STIAK | E-mail | Web | 30. dubna 2016 v 15:42 | Reagovat

[18]: Thanks m8 :3

20 Kalamity Iharo Kalamity Iharo | E-mail | Web | 4. května 2016 v 19:46 | Reagovat

*sundává klobouk z hlavy a tiskne si jej k hrudi*
Důstojný odchod pro CP FF... Krvavá smrt. Budeš mi chyběl, Sledners Diary... Ale všichni víme, že by to tak jednou dopadlo, nebot nic není věčné.
Budu si pamatovat dny, kdy jsem si tě zažraně četla a pokud tě zde STIAK nechá, tak se k tobě i ráda vrátím zavzpomínat.
Byl jsi první FF, kde se objevily TCO a BM a já jsem ti za to vděčná.
Sbohem, Slenders Diary... Děkuji ti za krásný příběh, nabitý až do konce!

21 STIAK STIAK | E-mail | Web | 4. května 2016 v 20:12 | Reagovat

[20]: D-děkuju, Iharo... >w< Fakt, hrozně moc děkuju za zvednutí nálady a mám hrozně velkou radost, že se ti to líbilo ;w;

22 Starkiller Starkiller | E-mail | 7. května 2016 v 23:21 | Reagovat

Pěkně napsaný ale škoda že to skončilo zrovna izuminou smrtí, ale to nevadí. Tohle byla moje první FF co sem kdy četl, je to vůbec úplně první kniha co sem četl, jinak sem o čtení neměl zájem ale tohle ve mě vzbudilo zajem o čtení ale spoň o tvoje FF ale jinak to bylo moc zajmavě a skvěle napsane jako vše od tebe a o mim oblíbenym tématu zě sem si to prosťe musel přečíst. Je mi líto že tohle skončilo ale snad budou dalši takto skvěle napsané FF jako byla tahle. Tak zatim čus a hodňe šťesti při další FF.

23 STIAK STIAK | E-mail | Web | 8. května 2016 v 14:45 | Reagovat

[22]: Oh, fakt si myslíš tohle? ;wwwww; děkuju moc >w<
Pokusím se pohnout s dalšíma, ale... Musím ohledně toho udělat ještě hodně, HODNĚ věcí okolo xD
Ale zkusím pohnout ;u;

Znova moc děkuju ;u;

24 Starkiller Starkiller | E-mail | 8. května 2016 v 15:13 | Reagovat

ano tohle si mislim, a hodne stesti pri psani dalsi FF

25 STIAK STIAK | E-mail | Web | 8. května 2016 v 15:52 | Reagovat

[24]: Děkuju ;w;

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama
STOP!
Nemáte povoleno kopírovat překlady bez tabulky pod každým překladem "Překladatel, Autor, Originál" a uvedením odkazu na původní překlad.
Pokud to porušíte, najdu si váááás XD
(A moc dobře víte, že já bejt zlá nechci Q--Q)