Dark Town

1. července 2017 v 23:32 | STIAK
Všichni přeživší! Hoďte prosím na tento článek očko!

Mám pro vás překvápko.

Pokud stále hledáte něco spojeného s Creepypastou a doufáte, že objevíte něco nového, přináším vám příznivou zprávu!

Nově se totiž otevřel projekt DarkTown, ke kterému jsem kupodivu byla taktéž přizvána. A já vás vybízím, aby jste si to tam alespoň omrkli! :3

Na tomto blogu stejně už mnoho Creepypasterských věciček nenajdete, a kdyby snad přibylo něco nového, tak maximálně na mém novém blogu... Nebo právě v DarkTownu!


Já prozatím ještě neudělala nic jiného, než že jsem si upravila vlastní profil (:'D), ale každý čtvrtek se ode mě můžete těšit na článek na této stránce!

Takže se tam určitě jukněte, pokud vás to zaujalo :D

Hezký prázky lidi, čuuuz!

jen tak mimoťapem, můj nový blog: http://stars-on-the-battleground.blogspot.cz/
 

Jeff the Killer 2015

12. června 2017 v 11:15 | STIAK |  CR∃∃P⑂P∀S⊥∀
Slova autora: Toto je moje verze remaku Jeffa the Killera, která byla hlasováním komunity vybrána, aby se stala novým příběhem Jeffa the Killera na této stránce (na Creepypasta Wiki). Verze, která vyšla jako druhá, je ZDE, a byla napsána SiriusNightshade, a třetí verze, psaná JZoidberg, je k nalezení TADY. Tohle není originální příběh, spíš takové převyprávění. Užijte si ho!
Den, kdy přijel Jeffery Woods se svou rodinou k novému domu byl dusný, a obloha zatažená, jako kdyby chtěla zdůrazňovat jeho náladu. Jeff nebyl nadšený z toho, že jsou tady. Jo, jejich nový dům byl nádherný, představoval to, že má jeho otec novou práci... ale nebylo to to, co on znal.


Týden po tom, co se nastěhovali, vstali Jeff i Liu docela časně. Obloha zářila nádhernou modří, teplo Louisiany je přímo vyhánělo ven. Oba se shodli na tom, že ranní projížďka na kole pro prozkoumání okolí bude výborný nápad, a taky skvělá možnost se vyhrabat z útrob baráku, ve kterém byli minulý týden stále zavření.
❝Chybí mi domov,❞ vyhrkl Liu, zatímco si Jeff připravoval svoji snídani.
❝Mě taky, Liu, ale... Tohle je teďka náš domov, takže si přinejmenším budeme muset zvyknout.❞
❝Já vím, jenže... Všichni naši přátelé, všechno tamto z New Orleans... Pamatuješ si na tu budovu, kde jsme vždycky vyšplhali až nahoru a sledovali, jak se rozsvěcí lampy ve městě? Chybí mi to,❞ odpověděl Liu, pomalu utichal.
❝Jo, a nebo taky ZM Video, ten vlastník jak nás znal a dovolil nám si půjčit R-Rated filmy bez rodičů, nebo nás napojoval na půjčovnu her zadarmo... Taky mi to chybí, ale Liu, měli bychom...❞
Liu ho vyrušil. ❝Ano, věnovat se tomu spíš tady, ale přesto, tady mi to přijde takové moc falešné, a máma s tátou dělají, jako kdybychom tu vůbec nebyli.❞
❝No, to jo. Doufal jsem, že nový dům je dostane nějak do nálady, no... Ale co můžem dělat?❞
Celý příběh najdete tady:
Překlad je můj a jakékoliv nepovolené zacházení s ním (tj. kopírování, využívání pod vaším jménem, publikování bez mého vědomí atd.) bude nahlášeno.

Novinky?

Chtěla jsem tenhle článek vydat až 31., ale máte ho tu mít teď.

Možná se na mě budete zlobit nebo tak něco, ale...

Chtěla bych vám něco říct.

 


Masters of Cyberspace | Part 14 | ❅ CHRISTMAS EDITION ❆

24. prosince 2016 v 17:02 | STIAK |  ☞ M∀ST∃RS OF C⑂B∃RSP∀C∃ ☜
And guess what.

I DID IT.


Černovlasá dívka stála na zastávce, na sobě měla těžký, teplý, černý kabát a na zádech batoh, napěchovaný dárky pro své nejlepší přátele. Ještě jednou zkontrolovala mobil, na kterém stál čas "14:59". A pak jen, vyčkávajíc na smluveném místě, vyhlížela své kamarády.

Náhle zahlédla dívku, kterou znala déle, než kohokoliv jiného, dívku, která za celý čas, co ji Arryin znala, prošla spousta změnami. Avšak jen vnějšími, uvnitř to byla stále stejná dobrá duše, která umí vždy podržet, když je to potřeba.

"Rachel!" zakřičela její jméno a rozeběhla se k ní s rozevřenýma rukama, připravenýma k objetí. Byla poslední, která se naučila oslovovat své přátele křestním jménem a ne přezdívkou, ale teď už na to byla poměrně zvyklá.

"OMG AVERY!" vykřikla Ryiah a rozeběhla se ke své dlouholeté kamarádce, a když k sobě dopelášily, padly si do objetí.

Masters of Cyberspace | Part 13

21. prosince 2016 v 21:14 | STIAK |  ☞ M∀ST∃RS OF C⑂B∃RSP∀C∃ ☜
Ty Vánoce mě jednou zabijou, lol
Enjoy qwq


"Jsi v pohodě?" vešel do Ryiahiného pokoje její mladší bratr Frank.

"Eeh, jo, jo, jen máme s kámošema naplánovaný, že asi pojedeme na prázky do Kaifornie... Po Vánocích. A tak se chci doma zeptat. Mimo jiné, co máš pro mě k Vánocům? O- OH SAKRA JÁ JEŠTĚ NEMÁM NIC PRO... Pro... Avery, Silase, Iana, Dee ani Marion, SAKRA, SAKRA," začala Ryiah trošku jančit a překvapilo ji, že zrovna její o rok mladší bráška ji uklidňoval.


"Ségraaa, notak, calm down! Ještě máš... Duh... Pět dní! To stihneš, neboj. Mimo jiné, jo, už pro tebe něco mám a myslím, že by se ti to mohlo líbit, tak se nech překvapit." S těmito slovy odešel z pokoje a Ryiah se usmála. On ten její brácha taky občas umí bejt fajn, i přesto, že se až nevýslovně moc kočkují navzájem.


Tak si Ryiah lehla na ustlanou postel a z psacího stolu sebrala diář, který otevřela a začala uvažovat, co komu koupí.


"Kdybych na to bývala myslela dřív," zaklela dívka. "Mohla jsem objednat něco z netu... Ae fajn, ono to půjde i takhle. Tržiště tady ve městě nebývají nic špatného a určitě tam něco najdu. Um... Mám pocit, že Vilanovi by se mohlo líbit něco... Um... Koupím mu další barvu na vlasy, no a co. Dakee bude ráda za cokoliv z jejích fandomů, takže Pokémoni, anime, Legend of Zelda, Mario... Fajn, v tomhle problém nebude. Pak Arryin. Uhh, tak to je docela jasný, něco koženýho na krk nebo ruku, nejlíp s lebkama a ostnama... Sithikovi by se mohlo líbit... No... Ou. Kašlu na to a koupím mu barbie korunku, jeho reakci na tohle musím vidět. A Marion... Ta bude spokojená s čímkoliv z Marvelu. Fajn, tohle bychom měli, co myslíš?" otočila se na svou kočku. "Zítra se tam zajedu podívat a přitom ještě prošmejdím pár hračkářství. Anebo... Víš ty co, zajedu tam teď," zvedla se a držíc zápisky o dárcích se oblékla a vzala si peníze, připravena jít ven.


***

Masters of Cyberspace | Part 12

15. prosince 2016 v 20:28 | STIAK |  ☞ M∀ST∃RS OF C⑂B∃RSP∀C∃ ☜
*le já ráno:
Dneska dopíšu 14. díl MoC! Dneska vydám dvanáctej díl! Dneska dodělám recenzi na druhou knihu Narnie série! Dneska vymyslím logičtější název pro "Rehearsal"! Dneska promyslím Rehearsal tak, abych se tam zase nezasekla!!
*le já večer:
*zrovna dokoukala první epizodu Star Wars (jo, už delší dobu mě SW zajímalo, ale tak nějak jsem doposud neměla šanci to sledovat XDD) a vrací se ke knížce (Digitální pevnost od Dana Browna QwQ)*
oh, tady je někdo vážně nízkoproduktivní :dd

Tak tady máte tohle a enjoy!! ^~^

MoC cover by STIAK

"Mamko?" otevřela kybergothička dveře domu.

"Ano?" dostalo se jí odpovědi.

Dívka vkročila do dveří a zavřela za sebou dveře. "Ehh... Měla bych takovej dotaz... Kamarádi navrhli strávit prázdniny po Vánocích u Si-Silasovýho bratrance v Kalifornii, v domku u pláže. Moc bych tam chtěla jet s nima... Můžu, že jo?"

"Chceš říct... Na tak dlouho jet někam do háje? Tak... To ani náhodou, nepřipouští se."

"Ale mami... Bude tam Rachel, vždyť s tou se znám jak dlouho... Silas, Ian a Dee, vždyť to jsou mí nejlepší kamarádi na škole... Vždyť se podívej, kolik mi je, taky se chci bavit s kámošema a ne jenom tvrdnout doma..."

Art Trade! with Ro4le!

*zveřejňuje článek psaný ve spěchu ve škole a nese si ke stolu čaj a knížku, jelikož musí zamakat na povinný četbě a k tomu si dneska přinesla z knihovny asi šest knih, což znamená zatím 15 knížek ke čtení (bez povinný četby xD)*
Mimoťapem, na všechny ty rozečtený knihy, i na povinnou četbu, hodlám psát recenze na tenhle blog, a jelikož už mám první základ, dneska bych mohla napsat minimálně dvě x3

Nakonec se mu povedlo mě k Art Trade překecat :'D

Teda upřímně, dokopat mě k AT není vůbec nic těžkýho, něco takovýho mě hrozně baví a prostěěě Q//w//Q

Každopádně vám představím úspěšnou výměnu obrázků, ze které mám mega radost, a ještě to trochu okecám c':

Mým úkolem bylo nakreslit Mahou, čarodějku, jejíž jméno znamená v japonštině "kouzlo". Jako postava je hrozně hezká a i přestože mi zabrala kresba víc času, než obvykle, jak tak na to dneska koukám, docela z toho i radost mám.

Chci být zase ten nadšený bloger.

Jestli čekáte, že si hodlám vylejvat srdíčko s tím, že nemám takovou chuť do tohohle blogu, jako při jeho založení, tak...
Ne, není to hlavní obsah článku, přestože možná i do tohohle časem zabrouzdáme.


Masters of Cyberspace | I DARE YOU ALL

7. prosince 2016 v 19:28 | STIAK |  ☞ M∀ST∃RS OF C⑂B∃RSP∀C∃ ☜


Čuz lidiiiiiiii...! XD
Tak trochu nás něco napadlo.

AND POTOM, CO JSEM O TOM ŘEKLA I CLOCKY, JSEM Z TOHO DOCELA HYPED.

Masters of Cyberspace | Part 11

6. prosince 2016 v 18:50 | STIAK |  ☞ M∀ST∃RS OF C⑂B∃RSP∀C∃ ☜
MoC cover by STIAK

Vilan seděl za počítačem, vedle něj se o jeho tělo opírala modrovlasá dívenka s fialovými dioptrickými brýlemi na nose. Sdíleli jednu židli, jelikož si Vilan ještě nenašel druhou pro případné hosty.

"Takže..." otevřela ústa Dakee a zírala na obrazovku. "Fakt jen stáhneš emulátor a ROMku? Nevěděla jsem, že je to tak moc snadný, tohle bych mohla zkusit častějc," usmála se Dakee.

"Noobe," zareagoval na ni Vilan a uchechtl se. "Nechápu, jak jsi za to mohla platit."

Did you just woke up the FNaF fan inside me?

3. prosince 2016 v 8:48 | STIAK |  C◯SPL∀⑂∃!
Ve čtvrtek jsem se sestře rozhodla pomoct a nastahovala jsem jí hromadu RPG Maker her. Proč? Následující den měly přijít její kamarádky, se kterýma si chce zahrát pár hororovek.

Skvělá záminka pro cosplaying. Můžu se pokusit je vyděsit a každopádně budu moct zase zkoušet nějaký patlanice na obličeji. Nom, nakonec jsem si vybrala Bonnieho, který není extra děsivý, ale dá se jednoduše zpracovat. Nom. Nebudu to protahovat: Tadá, here we go.


Skoro stejnej cosplay, jako minule, akorát tu mám hrozně rozcuchanou paruku XD

Masters of Cyberspace | Part 10

2. prosince 2016 v 20:18 | STIAK |  ☞ M∀ST∃RS OF C⑂B∃RSP∀C∃ ☜
Chtěla jsem se nad tímhle dílem trochu vykecat, jenže potom jsem se pustila do cosplayování, což mi trvalo asi čtyři hodiny, takže mega výkec si nechám na jindy XD

Mimo jiné, zejtra bude článek o dalších cosplayích ^^ a bude obsáhlej c:

Pokud jste nedočkaví a zajímá vás, co tam bude za cosplaye, checkněte můj Insta, deviantart, Twitter, Tumblr... Nebo prostě cokoliv tam v menu pod mojí fotkou, stačí kliknout na nějakou tu ikonku tam XD

~Ale v článku toho bude víc, než jen to na těhle soc. sítích, třeba i info o tom, jak jsem šla na nákup. Ano. Ano. Chápete dobře :'D~

Well, bye, see ya tomorrow!



"O co tady jde?" pohlédl Vilan na Dakee a pak na Micka.

"Eehh, jáá... To je tvoje holka?"

"Co mezi nás vůbec lezeš?" mračil se Vilan.

"Jáá... ti ji tu jen chránil... před úchylákama, znáš to," pokoušel se o výmluvu Mick.

"Ty jsi tu ten úchylák, Micku," špitla Dakee.

"A-ale..." zakoktal se Mick, pak si odkašlal a narovnal se. "A o co se jakože snažíš? Prostě si sem přikráčíš a bum, poserte se všichni okolo? Hele jako klidni to, Iane."

"Nemám náladu tě tady sakra poslouchat, nemotej se okolo mý holky, nebo špatně skončíš, je ti to jasný?" zasyčel Vilan a chytil Micka pod krkem.

"Jak špatně?" provokoval Mick, i když takhle riskoval

"Iane, prosímtě, nechme toho..." zamračila se Dakee a vrhla po Mickovi nenávistný pohled, pak donutila Vilana, aby ho pustil. "Nebudeme si jím otravovat den."

"Asi máš pravdu," odsouhlasil Vilan; mohli by být už pryč. "Ty se drž dostatečně daleko, jasný?" ukázal naposledy na Micka, pak se on a jeho přítelkyně otočili a vydali se někam dál.

I-Doser

1. prosince 2016 v 15:57 | STIAK |  CR∃∃P⑂P∀S⊥∀

Už jste slyšeli o něčem zvaném ❝I-Doser❞? Je to něco, co můžeš najít na internetu a má to za úkol vyvolat pocit, jako při užívání drogy pomocí stereofonních frekvencí. Existuje něco přes sto ❝dosů❞ nebo ❝doserů❞, a některé z nich jsou téměř nenalezitelné.

Celé najdete tady:

Překlad je můj a jakékoliv nepovolené zacházení s ním (tj. kopírování, využívání pod vaším jménem, publikování bez mého vědomí atd.) bude nahlášeno.

Masters of Cyberspace | Part 9

29. listopadu 2016 v 19:39 | STIAK |  ☞ M∀ST∃RS OF C⑂B∃RSP∀C∃ ☜
Neskutečně moc bych chtěla vyjádřit obrovský díky za čtení a fanarty OwO Clocky777 a její úžasný kresby, který mi posílala, mě inspirovaly k tomu, že... Ano, ANO, pracuju na Vánočním díle QWQ Zatím se mějte, já spěchám umýt nádobí~ XD



Dakee se zastavila a otočila dozadu, stojíc tak tváří v tvář chlapci jménem Michael Asher, který jí před chvílí div nedýchal na krk.

"A-ahoj Micku... co potřebuješ?" zvedla obočí.

Masters of Cyberspace | Part 8

25. listopadu 2016 v 15:00 | STIAK |  ☞ M∀ST∃RS OF C⑂B∃RSP∀C∃ ☜
Jelikož má Kabátek dneska svátek, bude ji tu čekat nový díl ^.^

MoC cover by STIAK

Školní den byl u konce. Rachel Fishanson vyšla s taškou ze třídy, skočila si na oběd a následně zamířila ven ze školy, směrem k předem určenému místu. To by ale nebyla Marion, aby ji nezastavila.

"Rachel, Rachel!"

Stiaki's new style~

Docela často se teďka koukám na svoje starý kresby a říkám si, že jakože to, jak kreslím teď, fakt není tak docela špatný a že bych mohla taky už myšlenku "Radši to a tamto dělat nebudu, stejně se za to budu v budoucnu nenávidět" vyhnat z hlavy a nasadit si jako tapetu svý mysli motto "Žiju přítomností".

Teď ale přejdeme k mým kresbám. (Ah, Sti, ty egoisto :'D)

Ať už to víte, nebo ne, mám v pokoji na skříni jednu velkou těžkou krabici (S obrázkama Hledá se Nemo QWQ (No opovažte se říct, že jste tenhle film jako děti nemilovali QWQ (A já jstem stále ještě dítě, alespoň mentálně jo XD))). A v oné krabici se shromažďují všechny moje obrázky, kresby, výkresy, malby a podobná výtvarná tvorba. Když jsem občas nahlédla dovnitř, měla jsem co dělat, abych nezaryla hlavu do polštáře a nezačala nad svou starou tvorbou brečet - jediné, co mě uklidňovalo a stále uklidňuje je fakt, že nebýt oněch starých kreseb, nedotáhnu to... sem.

A tak jsem se rozhodla trošku pomučit vaše oči tím, že sem přidám trochu ze svých obrázků z roku asi 2013. Potřebuju trošku mluvit o tom, jak moc jsem spokojená se svou aktuální úrovní kreslení :'D

Masters of Cyberspace | Part 7

13. listopadu 2016 v 10:10 | STIAK |  ☞ M∀ST∃RS OF C⑂B∃RSP∀C∃ ☜
Nový cover na světě ^^

Osmá hodina ranní.

Ten školní zvonek je fakt rajská hudba...

Desítky studentů se začaly hrnout do svých učeben, včetně bělovláska Silase Browninga, který si to mířil rovnou za hlukem, který třída 2. A způsobovala. Letmo přejel očima po studentech, kteří už většinou seděli v lavici, a spatřil i Ryiah, zabředlou do vášnivého rozhovoru s Marion. Nuže... Nebylo těžké slyšet, o čem mluví, když měli lavici vážně nedaleko.

"Ne tak řekni, fakt se ti Ian nelíbí?" vyptávala se nadšeně Marion.

"Ne, nelíbí. Sakra, to přijdu do školy a ty hned začneš řešit tohle?" zasmála se růžovovláska.

Ty-víš-kdo se vrátil!

Měla bych tu pár informací týkajících se blogu.

Zaprvé: TO HOVADO ZE MĚ FAKT UDĚLALO POTTERHEADA.
Zadruhé: SIS MĚ VZALA DO KNIHOVNY A PROBUDILA VE MNĚ TOHO ZÁVISLÝHO KNIHOMOLA.

Another cosplay~!!

1. listopadu 2016 v 17:01 | STIAK |  C◯SPL∀⑂∃!
Okay, vypadá to, že vám budu často svůj ksicht podstrkávat, a to jen díky cosplay experimentům xD Každopádně~~!!

Už od doby, co jsem byla na přespávačce u Flašky/Pomněnky/Majdy-chan, jsem začínala přemýšlet nad JEDNÍM COSPLAYEM. A TO BYL...

Suicide Sadie (2/2)

9. října 2016 v 15:39 | STIAK |  CR∃∃P⑂P∀S⊥∀
Čas stále utíká dál, bez ohledu na to, co se děje ve tvém okolí, bez ohledu na to, jestli to tak chceš, nebo ne. Alespoň já s tím mám až moc dobré zkušenosti. Jenže někdy to vypadá, že se čas snaží vracet se do minulosti a vytahávat ty nejbolestivější momenty života, dává ti ochutnat bolest a neštěstí, nedostatek jistoty, ani štěstí, a pomalu tě potápí do bolesti.

Takhle se to stalo i mě, topila jsem se v sobě samotné a snažila svou mysl donutit, aby se vrátila zpátky do reality, ačkoliv to nešlo. Jediné, co mohu, je chránit, chránit ty, kteří na tom byli tak, jako já, a snažit se předejít tomu, aby jejich život skončil tak, jako můj... Ale teď ti povím svůj příběh, důležité věci mého života, ať už dobré, nebo špatné...
Narodila jsem se v Británii, v Salisbury, 13. října, mé matce Marii Bennettové a otci Artheru Bennettovi.
Dostala jsem jméno Sadie Marie Bennettová. Pro své rodiče jsem byla malým uzlíčkem radosti, a i přesto, jak bylo mokro, jak 90% ze dní pršelo, byly mé první dny nádherné a ani to mokré počasí je nemohlo zkazit. Všechny ty momenty, jak mě mamka poprvé držela v rukou a její oči zářily do mých.
Můj otec byl úspěšný byznysman a dostal nabídku na práci ve Státech, kterou se odmítnout nedalo. Mamka byla žena domácnosti a stěhování do USA se vůbec nebránila, takže jsme se sbalili a za několik dní se chystali odletět. Tehdy mi bylo tak šest let.
Byli jsme na půli cesty přímo do letadla, když mě táta najednou zvedl a posadil si mě na krk, dělal, že řídí vlastní letadlo a já že jsem pasažér.
❝Chystáme se vzlétnout, kchh, prosím, připoutejte se a užijte si let, kchh,❞ napodoboval zvuk rozhlasu letadla. Točili jsme se dokola a vcházeli tak do letadla, a já se smála jako pominutá. Za náma šla mamka a přidala se do naší hry. ❝Nechali jste mě venku! Né! Letadlo odlétá beze mě!❞ Všichni tři jsme se smáli, byly to úžasné chvíle.
Letuška nás s úsměvem přivítala a já si vyžadonila možnost sezení u okna, po chvíli byli v letadle všichni a přehrávalo se poučení o bezpečnosti. To jsem tak nějak nevnímala a sledovala prostředí z okna. Nepřekvapilo mě, že zase pršelo, spíš jsem uvažovala nad tím, proč to vypadá, že by mě déšť stále pronásledoval.
Nakonec se letadlo zvedlo a letěli jsme, naší zábavou bylo hraní karet nebo spaní. Po několika hodinách, z nichž jsem byla spoustu mimo, letadlo konečně přistálo a táta do mě dloubl.
❝Hej, prcku, vstávej, jsme na místě!❞ Byla jsem stále docela dost unavená a rozespalá, takže když mě zvednul a nesl mě v náručí, moje hlava zase spočinula na jeho rameni.
Trvalo nám pár týdnů, než jsme se usadili v novém domě v Pensylvánii, ale stálo to tam za to, byli jsme teď na úplně úžasném místě. Najednou jsme žili v přírodě, prosluněné přírodě, a já každou chvíli chodila ven a hrála si se vším, co jsem našla, někdy jsem byla pirátem bojujícím s neviditelnými nepřáteli, a jindy zase rytířem projíždějícím na drakovi skrz vesnici. Moje fantazie byla hodně velká a já sama docela hyperaktivní.
Každé ráno nám mamka dělala snídaně, které jsem naprosto milovala, od francouzských sendvičů po míchaná vajíčka. Táta si k tomu dával šálek horké kávy a já zpravidla teplý čaj nebo mléko.
Táta většinou ještě dovybaloval věci, které jsme přistěhovali, zatímco já myslela na to, jak se budu flákat a pobíhat venku. Už začínala být zima, takže mě mamka oblékla do šedivého svetříku, zelené pletené šály, džínů a starých plátěných bot, což všechno podtrhovalo moje hnědé oči a světlounce hnědavé vlasy. Mamka měla vždycky ráda, když si ze mě dělala převlíkací panenku, ale já to zas až tak ráda neměla. No, ale nic jsem neříkala, nebylo třeba.
Celý příběh najdete v jedné části zde:
Překlad je můj a jakékoliv nepovolené zacházení s ním (tj. kopírování, využívání pod vaším jménem, publikování bez mého vědomí atd.) bude nahlášeno.

Další články


Kam dál

STOP!
Nemáte povoleno kopírovat překlady bez tabulky pod každým překladem "Překladatel, Autor, Originál" a uvedením odkazu na původní překlad.
Pokud to porušíte, najdu si váááás XD
(A moc dobře víte, že já bejt zlá nechci Q--Q)